1. Když jsou ještě v plenkách často jim projde spousta věcí, protože se snaží rozkoukat a naučit se chodit. Proto jim ostatní snáze odpustí.
2. Když firmy toto stádium přežijí, u mnoha se to nestane, jako u puberťáků se jim začne dělat akné a další skvrny na charakteru. A k tomu začnou být trochu namyšlené a získají pocit, že vědí všechno nejlépe.
3. Potom přijde fáze dospělosti. S trochou štěstí se poučí ze svých chyb a zklidní se. V tomto období jim však hrozí jiná nebezpečí. Největší z nich je pravděpodobně samolibost. Jakmile firmu zachvátí krize středního věku, brzy zleniví, přibere, zapadne do zajetých kolejí a stejně jako dospělí lidé tráví více času koukáním do zpětného zrcátka, než vymýšlením nových způsobů, jak se posunout kupředu a zjišťováním, co je za rohem.
Autor textu: Richard Branson, Virgin group
(ten, co lítá do vesmíru 😉)
To je důvod, proč v JPF nepolevujeme, valíme stále dál, dopředu, s pohledem zabodnutým k naší vizi. A co s pohledem do zpětných zrcátek? U nás vždy jen na mikrosekundy. 🙂 A doporučujeme to i všem ostatním firmám. Nejde o růst do nekonečna, jak to mnozí mylně interpretují a kritizují. Jde o pracovitost, tvořivost, pohyb, hybnost, akceschopnost, vnitřní růst, potírání lenosti a pohodlnosti. Protože znáte to: trochu si poležíš, trochu pospíš a tvá chudoba přijde jako pobuda.
Audit firemní kultury
