Objevování krás Šumavy

U jednoho rozcestí jsem si vzpomněl na báseň, která provázela začátky mého podnikání před více, než 20 lety. Mám dojem, že na stejném rozcestí stojím i dnes v otázce, kam a jak rozšířit nejen svůj byznys, ale i život. Tu báseň možná znáte, jmenuje se "Nezvolená cesta". A zejména poslední verš mi často rezonuje v hlavě, když stojím před náročným či důležitým rozhodnutím v životě: "Dvě cesty se dělily, já šel tou, kde jich šlo méně přede mnou - a pak bylo všechno jiné." Mohu s klidným svědomím potvrdit, že to platí. Když jde člověk vlastní cestou, zejména tou, kde jich šlo méně před vámi, život je pak hodně jiný, než na jaký jste zvyklí.

A celá báseň?

Nezvolená cesta
Robert Frost

"Dvě cesty se dělily v žlutém háji
a byl bych tak rád nelenil,
šel oběma a zvěděl, co tají,
tu první jsem sledoval očima, dal jí
sbohem, když zmizela v zeleni.
 
Šel po druhé, která se nabízela,
snad právem jsem jí přednost dal,
zarostla travou, prošlápnout chtěla,
tu první mi pak připomněla,
když jsem ji poctivě prošlapal.
 
Jedna i druhá zde zasypaná
ležely pokojně pod listím.
Tu první jsem zamýšlel pro jiná rána,
však každá cest je předešlou daná,
a sotva kdy se tam navrátím.
 
Po létech povím to najednou
s povzdechem, jak čas plyne.
Dvě cesty se dělily, já šel tou,
kde jich šlo méně přede mnou -
a pak bylo všechno jiné."

podnikatelská strategie